Stačí dva drinky pro trochu štěstí aneb obrázek řecké ekonomiky
Akropolis vyfocena z Muzea Akropole „ Pozveš mě na drink? “, z vedlejší barové židle se ozval vyzývavý ženský hlas. Otočil jsem se a spatřil skvostnou blondýnu se sladkým pohledem a neskrývanou lascivností v očích. Noha přes nohu ve vysokých podpatcích společně s těsnými šedivými koktejlkami zvýrazňovala pěkně vytvarovanou postavu. Nemohla si nevšimnout mého pohledu, který se na chvíli zabořil do jejích dokonalých křivek. Usmála se a řekla mi, že se jmenuje Nicol. S Nicol jsme zabředli do povrchního flirtu, který po pár minutách vyvrcholil otázkou, která stejně necudně vybízela jako ta, jež celý hovor začala: „Chtěl by ses trochu pobavit? Stačí, když mi zaplatíš pár drinků.“ „Ne ani ne. Já na to nejsem.“, trochu rozpačitou odpovědí jsem odmítnul pobídku rumunské krásky. V tu chvíli se na mě Nicol začala tázavě dívat a mě bylo jasné, že jsem byl dovlečen do athénského nevěstince. Acropoli a starý pasák Vyšel jsem z metra ve stanici Acropoli , která má výstup v dláždě
